Broumovský výběžek ve východních Čechách, ohraničený věncem hor Javořích, Stolových a Jestřebích, je malebná krajina s ostrůvky divoké přírody, známá především svými rozsáhlými skalními městy a unikátní církevní a lidovou architekturou. Staleté osídlení a hospodaření dalo vzniknout ekologicky a esteticky cenné oblasti, jedinečné v rámci celé naší země. Mozaika lesů a zemědělských pozemků, doplněná menšími sídly a liniemi stromořadí, remízky a drobnými stavbami, je protkaná sítí potoků a ozdobená skupinami skal a tajemnými skalními městy. Jako strážci se nad ní tyčí stolové hory Ostaš, Bor a Hejšovina.
Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny, první proslulé rozsáhlým skalním městem, druhé podivuhodnými skalními útvary, jsou nejcennějšími částmi zdejší přírody, kde na specifický pískovcový reliéf a s ním související inverzní klima jsou vázány vzácné druhy květeny a zvířeny. Zdaleka však nejsou jedinými přírodními klenoty v oblasti: na stovkách lokalit je zaznamenán výskyt vzácných a zranitelných druhů, rozmanitých biotopů a zajímavých výtvorů neživé přírody. Význam některých lokalit se odráží v jejich vyhlášení za maloplošná zvláště chráněná území a lokality soustavy Natura 2000.
Ptačí oblast Broumovsko zaujímá středovou část CHKO Broumovsko na ploše 9 128,7 ha a probíhá po linii SZ – JV, na délku měří 23 km a v nejširším místě má 6,5 km. Jejími jádry jsou území s pestrým reliéfem a bohatým členěním - rozsáhlá plošina Adršpašsko-teplických skal s navazujícím Křížovým vrchem a Borkem[nepřesný odkaz], hora Ostaš s přilehlou Hejdou, úzký hřbet Broumovských stěn s Vernéřovickou strání a masív Boru. V území rostou staré jehličnaté i listnaté lesy, dále jsou zde zastoupeny suťové listnaté a smíšené lesy na prudkých okrajích pískovcových kuest a reliktní bory.
Předmětem ochrany zdejší ptačí oblasti se stali výr velký (Bubo bubo) a sokol stěhovavý (Falco peregrinus), jejichž výskyt je vázán na biotopy skalních měst. Ve zbytcích bukových porostů žijí další druhy přílohy I - čáp černý (Ciconia nigra), datel černý (Dryocopus martius), holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva) a sýc rousný (Aegolius funereus), který však dává přednost menším bučinám ve starých jehličnatých porostech. V místech, kde smrkové porosty a bory plošin mají etážovitý charakter, hnízdí kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum).