Kostel svaté Máří Magdaleny v Božanově patří k nejvýznamnějším barokním sakrálním stavbám na Broumovsku. Od 1. července 2022 je chráněn jako národní kulturní památka a řadí se do tzv. broumovské skupiny kostelů – jedinečného souboru venkovských barokních staveb, které navrhl nebo inspiroval významný architekt Kryštof Ignác Dientzenhofer. Kostel v Božanově je zobrazen za jednu z architektonických nejnáročnějších staveb této skupiny. Vyniká nejen svou náročnou kompozicí, ale i výraznou rolí v urbanistickém utváření celé obce.
Historie
První zmínky o sakrálním objektu na tomto místě pocházejí už z roku 1384, kdy zde vznikl původní kostel svatého Bartoloměje. Tento kostel byl filiálním do roku 1626 av letech 1604–1621 byl krátce spravován evangeliíky. Následně byl kostel znovu věnován katolickým bohoslužbám a byl spravován břevnovskými a broumovskými opaty, kteří měli v regionu také patronátní právo.
Současná stavba kostela byla zahájena v roce 1709 za opata Otmara Zinkeho, avšak dokončena byla až v roce 1743 za vedení opata Benno Löbla. Stavba probíhala ve dvou hlavních etapách – první zahrnovala zahájení stavebních prací a přestavbu věže, druhá etapová fáze v letech 1735–1743 byla spojena s návrhem Kryštofa Ignáce Dienzenhofera, jehož autorství je prováděno za povrch, i když ne zcela potvrzené. Při stavbě se uplatnily složité konstrukční postupy, například bezlomná kupolovitá klenba kostela, jehož složitost vyžadovala osobní dohled architekta.
Architektura
Kostel je situován na mírně vyvýšeném návrší v centru obce Božanov, přímo u hlavní silnice spojující Broumov a Martínkovice. Tento prostor představuje jádro obce a kostel je její dominantou, která tvoří místní urbanistickou strukturu. Půdorys kostela je unikátní – má kruhový tvar s elipsovitou vstupní částí a hranolovitou věží situovanou na jižní straně. Hlavní severní průčelí zdobí socha svaté Máří Magdaleny v nice a fasáda je členěna lizénovými rámy a obloukovými okny. Na věži je umístěn gotický reliéf Bičování ze 16. století.
Areál kostela zahrnuje také pozdně gotickou vstupní bránu do hřbitova z 15. století, kamennou ohradní zeď hřbitova a dvě pískovcové sochy krucifixu ze 2. poloviny 18. století, které doplňují historická ráz místa.
Interiér
Uvnitř kostela je hlavní oltář novobarokní, boční oltáře pocházejí z první poloviny 18. století a doplňují je barokní sochy svatých. Protější oltář s motivem Ukřižování je zasazen v bohatě zdobeném rokokovém rámu. Výrazným prvkem je rokoková kazatelna a obrazy svatých Petra a Pavla z poloviny 18. století. Klenby interiéru jsou konstrukčně zajímavé – kupolová klenba s osmi výsečemi nad hlavním prostorem a klášterní klenba v presbytářích, které vytvářejí monumentální a harmonický prostor.
Kulturní a historický význam
Kostel svaté Máří Magdaleny je nejen architektonickou dominantou obce, ale také související prvek kulturního dědictví Broumovska. Významně přispívá k urbanistickému rázu Božanova a je klíčovým bodem v krajině, kterou obklopuje. Výstavba a přestavba kostela odráží složité historické souvislosti a také bohaté barokní tradice, které jsou v regionu silně zakořeněné. Tento kostel je spolu s dalšími sakrálními stavbami symbolem benediktinského dědictví a jeho vlivu na architekturu a kulturu.
Současný stav
Kostel je stále aktivním místem duchovního života, kde se pravidelně konají bohoslužby. Z venku je přístupný veřejnosti a turistům, kteří mají zájem o historii, umění a architekturu. V posledních desetiletích proběhl rozsáhlý program záchrany a obnovy architektonického dědictví, kdy mezi lety 1996 a 2000 bylo na opravu kostela využito přes 10 milionů korun. Přesto je nutné pokračovat v obnově, protože udržet tohoto kulturního skvostu je zásadní pro zachování identity a kulturního bohatství regionu.
Zajímavosti o lokalitě
Obec Božanov byla založena již ve 13. století a kostel byl vždy jejím centrem. Původní středověká vesnice byla orientována kolem kostela, což dokládá urbanistický význam této stavby. Kostel stojí na místě, kde se kříží staré obchodní a poutní cesty, které propojují Broumov s oblastí dnešního Polska. Toto strategické umístění podtrhuje význam kostela nejen jako duchovního, ale i společenského centra.