Pohraniční víska Březová se tulí mezi stráněmi v cípu hranic proti České Čermné a vstup do ní střeží kopce s poetickými jmény, Červenáč a Kodrcoun.
Na poloviční cestě mezi ní a slaným, ještě než se začalo stoupat z údolí říčky Šněly nahoru do kopců, kde Březová leží, stával vysoký smrk.
Když někdo šel těmi místy pozdě večer nebo v noci, uviděl, jak si kolem smrku hraje kupa malých dětí, které nikdo neznal.
Běhaly, skákaly, výskaly, pletly se člověku pod nohama, ale jinak si ho nevšímaly.
Co však bylo horší – kolem těch dětí se nedalo projít dál.
Jako kdyby tomu bránila nějaká neviditelná síla.
Teprv když se osamělý poutník pokřižoval nebo pomodlil, mohl v cestě pokračovat.
Ty nezbedné děti prý byli malí hastrmánci z Ptačího potoka stékajícího podél cesty dolů do Šnely.
Teprve když kohosi napadlo přibít na smrk kříž, bylo po vodnických hrátkách.
Smrk s křížem prý přetrval věky, ale dnes už nikdo nepamatuje, kde přesně stával.
-Eva Koudelková
Od homole k Hejšovině – lidová vyprávění z kladského pomezí
Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.
