Kostel svatého Jakuba Většího se tyčí na návrší v severní části obce Ruprechtice, přímo uprostřed místního hřbitova. Je postaven na místě původního dřevěného kostelíka, který je poprvé písemně připomínán už v roce 1386. Stavba nového kamenného kostela byla započata položením základního kamene 18. srpna 1720. Autorem projektu byl pravděpodobně Kryštof Dientzenhofer, přičemž samotné stavební práce vedl jeho syn, slavný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Kostel byl vysvěcen v dubnu 1723.
Historie
Kostel nechal postavit opat Otmar Daniel Zinke jako náhradu původního dřevěného kostelíka, který sloužil farnosti několik staletí. Přestože opat měl nad stavbami na klášterním panství rozhodující slovo, náklady museli alespoň zčásti pokrýt místní faráři z příjmů farnosti a dobrodinců. Proto je stavba kostela jednodušší a prostší, což odpovídá i typické podobě venkovských sakrálních staveb té doby.
K ruprechtické farnosti dříve patřily i obce Hynčice a Jetřichov. K areálu kostela kromě samotné lodi náleží také fara, která je ozdobena znakem břevnovsko-broumovského opatství nad vchodem. Součástí komplexu je i renesanční dvoupatrová zvonice ze druhé poloviny 16. století, která slouží jako brána na hřbitov.
Architektura
Kostel je jednolodní stavbou s protáhlým osmibokým půdorysem, což je u venkovských kostelů v regionu Broumovska poměrně unikátní. Loď je členěná širokými okenními nikami, které dodávají stavbě lehkost a světelnost. Budova je z hrubě opracovaných pískovcových kvádrů, které jsou kladené ve vrstvách a proložené lomovým kamenem. Vstupní portál, římsy a špalety oken jsou vyvedeny z šedého pískovce. Omítka je vápenná, štuková, s lisenovými rámy, které rámují plochy fasády a zdůrazňují její jednoduchou, ale elegantní členitost. Fasáda je členěná lisenami a zdobí ji výrazný štít s pilastry, volutovými křídly a segmentovým frontonem. Nad vstupem kostela je vsazena šestiboká mramorová deska s nápisem v latině, který odkazuje k sv. Jakubovi Většímu jako "synovi hromu" a potvrzuje zásluhy opata Otmara Daniela Zinkeho o stavbu kostela.
Interiér
Uvnitř kostela je pozoruhodný barokní mobiliář včetně kazatelny s figurálními reliéfy, které patří k nejvýraznějším prvkům interiéru. Hlavní oltář, novobarokní, byl doplněn v roce 1998 obrazem svatého Jakuba Většího od ukrajinského malíře a grafika Vjačeslava Iljašenka, čímž dostal kostel moderní umělecký dotek, který se zároveň hlásí ke starobylé tradici. Loď kostela je zakončena osmistěnným půdorysem s výraznou členitostí fasády i vnitřních prostor. Nad východní částí kostela je umístěna drobná sanktusová věž, typická pro barokní sakrální stavby, zakončená lucernou a cibulovitou bání.
Zvonice
Renesanční zvonice stojí jihovýchodně od kostela a je jednou z nejstarších částí celého areálu. Má dvě patra a v přízemí je zaklenuta křížovou klenbou, která zároveň tvoří průchodovou bránu na hřbitov. Tato stavba je nejen praktickým, ale i estetickým doplňkem kostela a přispívá k historické atmosféře místa. Stejně jako u mnoha jiných kostelů v regionu, i zde byla většina původních zvonů zrekvírována během první světové války. To odráží složitou historii a těžkosti, které kostel i jeho okolí musely během 20. století čelit.
Současnost
Kostel svatého Jakuba Většího je dodnes aktivně využíván římskokatolickou komunitou. Bohoslužby se zde konají pravidelně první a čtvrtou neděli v měsíci. Díky své poloze na návrší uprostřed hřbitova má kostel výraznou a důstojnou atmosféru, která láká nejen místní věřící, ale i návštěvníky, kteří chtějí nasát duchovní i architektonickou krásu Broumovska.
.jpg)
Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.
.svg)
