Broumovské stěny II.

umístění
Základní informace

  • Náročnost: 2

Skalní hřiby a vyhlídky

Výchozím bodem je rozcestník Nad Slavným u Police n. M., nejvýše položeného obydleného místa na Policku (630 m n. m.), od kterého se vydáme po červené značce na Hvězdu.

Projdeme lesem a nabízí se nám pohled na tzv. skalní hřiby. Tyto zajímavé skalní útvary, typické pro Broumovské stěny, jsou ukázkou tzv. selektivního zvětrávání pískovcových skal. Další hřiby lze vidět ještě v oblasti Božanovského Špičáku.

Po 1 km přicházíme na rozcestník U Ovčína a pokračujeme dále po červené značce, po hřebenu Broumovských stěn. Po 2 km je rozcestník Nad Roklí. Značka se zde napojuje na lesní cestu a pokračuje souběžně se zelenou cyklotrasou. Míjíme skalní útvar Pánova věž.

Za prudkou zatáčkou se značka z uvedené cesty odklání vlevo a stoupá do svahu. Stezkou v bukovém lese se dostaneme k Supímu koši (702 m n. m.). Z vyhlídky na skalách se nabízí západním směrem výhled na Ostaš, hřeben Čápu a Krkonoše, pod námi se směrem k severu rozprostírá Broumovská kotlina, naproti se na samém obzoru táhnou polské Góry Sowie (nejvyšší bod W. Sova – 1015 m n. m.) a nižší hřeben hraničních Javořích hor (Ruprechtický Špičák, 880 m n. m.).

Východním směrem vidíme hraniční Bor, dále polský Szczeliniec Wielki (919 m n. m.) a Maly (součást NP Góry Stolowe). Ze Supího koše pokračujeme po červené na Hvězdu, okolo četných skalních útvarů, z nichž jsou některé pojmenované – např. Bumbrlíček, Poštovní schránka, Mušle a Želva.

Z další vyhlídky, nazvané Skalní divadlo, se otvírá pohled na Kovářovu rokli, která patří v Broumovských stěnách k nejznámějším roklím a kterou bude naše trasa procházet později. Hvězda je významným výletním cílem Broumovských stěn. Červená značka nás přivede přímo k barokní kapli s půdorysem ve tvaru hvězdy, vystavěné r. 1733 v projektu K. I. Dientzenhofera.

Na kapli navazuje vyhlídkový kamenný ochoz, z něhož je pěkný pohled na Broumovskou kotlinu a okolní kopce a hory na severu. Orientaci při rozhledu do krajiny usnadňuje kovová deska, upevněná na pískovcovém zábradlí. Nedaleko stojí dřevěná chata vybudovaná v 19. století ve švýcarském stylu (možnost občerstvení). Od rozcestníku před kaplí půjdeme po zelené značce do Kovářovy rokle.

Jedná se o krátký náročnější sestup (v zimním období a za náledí tuto stezku nedoporučujeme). Zelená značka v Kovářově rokli odbočuje a dále nás bude provázet červené značení. Ve střední části rokle se nachází jeskynní útvar Kovárna, kterým protéká Hlavňovský potok a zároveň jím prochází turistická cesta. Podle pověsti si na tomto místě jeden z členů loupežnické bandy během sedmileté války zřídil kovárnu, kde koval zbraně pro své druhy.

Kovář prý nahromadil veliké jmění a své poklady měl uschovány kdesi na dně hluboké skalní rokliny. Členitým terénem rokle, jejíž skalní stěny nás obklopují z obou stran, dojdeme na odbočku k nedaleké Mariánské jeskyni (v jeskyni je vytesán reliéf P. Marie od vratislavského sochaře O. Rachnera z r. 1886). Roklí sklesáme až k zastřešenému odpočívadlu se studánkou nedaleko obce Hlavňov a pokračujeme vpravo po silnici k rozcestníku Kovářova rokle, dolní rozcestí.

Jdeme po žlutém značení, které nás okolo hlavňovského rybníka, Čertovy skály (osamocená skalní věžička na okraji lesa nad Suchým Dolem), kapličky z r. 1895 a Soudní brány s pramenem dole pod schodištěm (pramen má prý zázračné účinky) přivede přes rozcestník Ochoz až do Police nad Metují na náměstí.

Vyhledat místo
Interaktivní mapa