Vánoční gastronomie regionu

Vánoční gastronomie regionu

O gastronomii Broumovska toho víme velmi málo a to proto, že po druhé světové válce se tu vystřídalo obyvatelstvo. Zdejší gastronomie byla ovlivněna německou, polskou a typickou středočeskou kuchyní.

Jako v celém královéhradeckém kraji, tak i tady na Broumovsku a Policku se hojně pěstovaly luštěniny, obilniny a především brambory. Z hrachu se připravovala tzv. pučálka, naklíčený hrách opečený na másle s cukrem, což byl velmi oblíbený pokrm u dětí. 

Jednou z hlavních složek pokrmů byl chléb, ten se pekl v každé domácnosti. Podával se k polévkám a kaším. Jedl se s tvarohem nebo domácím sýrem. Často se opékal na kamnech. Chléb byl uctívanou surovinou, což zmiňuje třeba tato tradice: narozené dítě se pokládalo do ošatky na pečení chleba a položilo se pod stůl, aby mělo dostatek chleba po celý život.

Oblíbeným jídlem se staly v 19. století bramboráky, kterým tu dodnes říká Kramfleky. Většinou nebyly připravovány z těsta s moukou a vejci, hmotu tvořily jen nastrouhané brambory, které se propojí díky působení bramborového škrobu. Takto připravené těsto se opékalo na kamnech. Pokud se těsto peklo na plechu v troubě, říkalo se pokrmu Strouhanec, který se podával nakrájený na kostičky s kysaným zelím.

Z polévek si můžeme jmenovat „Hladká Ančka“, ta se u nás podávala tradičně na Velikonoce. Jejím základem bylo mléko a mouka, do kterého se přidaly brambory, houby a vejce. Vejce byla v polévce uvařená natvrdo, nebo osmažená. Jednou z polévek, kterou starousedlíci vaří i dnes na Policku a Broumovsku je šťovíková polévka. Základem je vývar z vepřových kostí, vepřového masa a kořenové zeleniny. Do vývaru se přidá opraný a nakrájený šťovík, nové koření a smetana. Podle chuti se pak může dokyselit. Tento recept jsme převzali z blízkého Polska.

Maso a ryby se objevovaly na stolech domkářů a bohatších měšťanů, méně bohatí si jej mohli dovolit jen několikrát do roka.

Tehdejší Vánoční tabule a zvyky

Nynější tradiční pokrm – bramborový salát a obalený kapr, se začal objevovat u nás až v 19. století. Na Broumovsku se Vánoce nesly ve znamení sušeného ovoce. Sušené křížaly ze švestek, jablek a hrušek se připravovaly jak na sladko, tak na slano. Ze sušených švestek se vyráběla i tmavá omáčka. Štědrovečerní tabule se skládala z bezmasých jídel a švestková omáčka se podávala s buchtami nebo knedlíky. Také se podávalo kyselo polité rozškvařeným máslem, knedlíky se sušeným ovocem, a knedlíky s houbami. Knedlíky se nepřipravovaly ovšem z brambor, jak jsme zvyklí dnes, ale jen z vody a mouky. Na Bezděkově se jim do dnes říká „Hop do vody“ a často se podávají s opečenými houbami a rozehřátým máslem.

Typickou stavbou Broumovska jsou statky. Zvykem o Vánocích bývalo, navařit hrách, vložit ho do misky a syn nebo dcera s tou miskou museli skákat po světnici, aby koně byli zdraví. S večeří sedala ke stolu hospodyně a ta během večeře nesměla od stolu odejít, aby husy dobře seděly. U večeře nechyběli ani houby, které měli v budoucím roce ochraňovat před nemocemi. Na Policku se zase na sníh okolo stromu rozmisťovaly slupky a zbytky jídla. 

Oblíbeným cukrovým byli tzv. zázvorky, které se museli péct několik týdnu před Vánoci, aby změkli.

Vyhledat místo
Interaktivní mapa