cz

Kostel sv. Anny

Vižňov

Audio nahrávka ke kostelu sv. Anny: Kostel sv. Anny.mp3

Kostel sv. Anny ve Vižňově

Barokní kostel sv. Anny je významnou součástí tzv. broumovské skupiny kostelů, vystavěných ve 20. letech 18. století na objednávku broumovského kláštera. Nachází se v místní části Meziměstí (Vižňov), uprostřed vesnice v areálu bývalého hřbitova, kde tvoří dominantu celému okolí. Kostel je od 1. července 2022 chráněn jako národní kulturní památka.


Historie
Původní dřevěný kostel ve Vižňově je doložen již v první polovině 14. století. Až do třicetileté války sloužil jako farní, později byl filiálním kostelem vernéřovické farnosti. Nový, již zděný kostel byl postaven v letech 1724–1728 z podnětu broumovského opata Otmara Daniela Zinkeho. Architektonický návrh je připisován Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi, vlastní stavbu vedl zednický mistr z Broumova. Věž byla vystavěna Johannem Heinrichem Opitzem z Ruprechtic. Původně šindelová střecha byla v roce 1903 nahrazena břidlicí a v 90. letech 20. století pak plechovými, červeně natřenými šablonami.

Architektura
Kostel sv. Anny je postaven jako neorientovaná barokní stavba z lomového kamene, s průčelím obráceným k východu. Má hluboce oválný půdorys, s bočními stěnami lehce konkávně prohnutými a přístavky na kratších stranách – na západě kněžiště a sakristie, na východě kruchta a hranolová věž. Výrazná valbová střecha je členěna složitým systémem zakřivených ploch, které sledují vlnivý půdorys stavby. Fasáda kostela je členěna pomocí barokních profilovaných říms a lizénových rámů. Kombinuje šedou zdrsněnou omítku s bílými architektonickými detaily. Věž je zakončena barokní osmistěnnou bání s lucernou a cibulí, zakončenou křížem.


Interiér
Interiér je řešen jako eliptický sál o rozměrech 15 × 24 metrů, s osmi masivními pilíři členěnými toskánskými pilastry, které nesou výraznou dvoudílnou římsu. Strop je trámový, rovný, s vysokými náběhy. Presbytář je menší, zaklenutý českou plackou, a v jeho klenbě je dochována malba Boha Otce v oblacích.
Hlavní oltář nese obraz „sv. Anna učí Marii“ z roku 1889 od vídeňského malíře K. Schüllera. Významnou součástí mobiliáře je i dřevěná empírová kazatelna s korintskými sloupky a figurální výzdobou, na stříšce je socha kajícího se Krista. Původní barokní výzdoba byla v průběhu let z velké části odstraněna a zejména po krádeži v roce 1990 nahrazena či uschována v depozitáři.

Areál kostela
Kostel sv. Anny je součástí zachovalého barokního areálu, který zahrnuje také márnici, sochu sv. Jana Nepomuckého a kamennou hřbitovní zeď. Márnice i zeď byly pravděpodobně vystavěny současně s kostelem. Socha sv. Jana Nepomuckého byla do areálu přemístěna z mostu v Meziměstí a představuje kvalitní kamenosochařské dílo. Areál je volně přístupný, ale nachází se v silně zchátralém stavu. Do kostela zatéká, omítka opadává a bohoslužby se zde nekonají. V interiéru je patrná vlhkost, mech na podlaze, a na některých místech chybí větší kusy omítky.


Současnost
Vižňovský kostel je jedním z architektonicky nejzajímavějších kostelů broumovské skupiny. Přesto se v současnosti nachází ve vážném technickém stavu, vyžaduje kompletní rekonstrukci a ochranu před dalším chátráním. Jako národní kulturní památka si však i nadále zaslouží pozornost odborné i laické veřejnosti, a především péči, která odpovídá jeho významu.

Vyhledat místo
Interaktivní mapa