umístění
Základní informace

  • Náročnost: středně ​obtížná
  • Délka trasy: 19​ km
  • Převýšení: 460​​​ m
  • Časová náročnost: 6​ hodin
  • Hlavní strana
  • Z Janovic cestou dalekých výhledů po vnitřní kuestě Polické pánve

Z Janovic cestou dalekých výhledů po vnitřní kuestě Polické pánve

Z Janovic cestou dalekých výhledů po vnitřní kuestě Polické pánve

Do výchozího místa – obce Janovice u Trutnova, se nejlépe dopravíme romanticky po železnici místní lokálkou. Od železniční stanice vyrazíme po zeleně značené turistické cestě a hned v úvodu za místním hřbitovem vystoupáme prudkým zalesněným svahem na vnitřní kuestu (asymetrický horský hřbet) mísovitého území Polické pánve. Na turistickém rozcestí Před Zvětralým vrchem jsme se ocitli na vrcholové ploše vnitřní kuesty, po které již pohodlnějším terénem budeme ještě mírně stoupat žlutě značenou cestou po horní hraně kuesty k jihovýchodu. Zde z otevřené polní cesty po levé ruce uvidíme z lesa vystupující skalní věže Adršpašsko-teplických skal, tvořené zdejšími nejmladšími druhohorními horninami – světlými křemennými kvádrovými pískovci svrchně křídového stáří (cca 89 milionů let). Po pravé ruce uvidíme jižním směrem pod hranou vnitřní kuesty také členitý zalesněný okraj vnější kuesty Polické pánve nad údolím Jívky, a za ním táhlý zalesněný hřbet Jestřebích hor, tvořený výrazně staršími prvohorními horninami karbonského stáří a představující hlavní útvar Žacléřské vrchoviny. Výhled na tuto okolní i vzdálenější krajinu si ještě vylepšíme výstupem na rozhlednu na nejvyšším vrcholu masívu Adršpašsko-teplických skal – Čápu (786 m n. m.). Odtud se nám naskytnou krásné panoramatické výhledy nejen na pískovcové skalní město a výrazné hřebeny kuest jihozápadní části Polické pánve, ale také na zalesněný skalnatý Křížový vrch, stolovou horu Ostaš, kuestu Broumovských stěn a výrazné vrcholy polských Stolových hor (Hejšoviny). V dálce pak v různých směrech můžeme pozorovat ostré vrcholy vulkanických Javořích a Vraních hor, pásmo Orlických hor, masív Krkonoš, údolí řek Úpy a Metuje nebo vzdálenou siluetu hřebene Sovích hor v Polsku. Všechny tyto výrazně rozdílné formy reliéfu, které okolo můžeme pozorovat a vzájemně porovnávat, jsou krásnou ukázkou vývoje geomorfologie krajiny, odrážející pestrou geologickou stavbu zdejšího území. Přímo pod rozhlednou a v jejím bezprostředním okolí si můžeme osahat zmíněné křemenné pískovce a prohlédnout si na skalách patrné zvrstvení a formy vzniklé zvětráváním těchto pískovců. Z vrchu Čáp sestoupíme po zelené značce do osady Skály. Zde můžeme využít možnosti prohlídky místních přírodních a historických zajímavostí. Po krátké Naučné stezce „Skály – Bischofstein“ obejdeme tajemné rašelinové Černé jezírko a vystoupíme na vyhlídku zříceniny skalního hradu Skály (Bischofstein), vybudovaného mezi pískovcovými věžemi dnešních Jiráskových skal. Ze zříceniny sestoupíme ke krátkému (či delšímu) občerstvení v příjemném prostředí zámeckého dvora restaurace Bischofstein. S novými silami se vydáme dále po zelené turistické značce polní silničkou přes rozlehlé návrší směrem ke Stárkovu. Po většinu cesty přes toto návrší se můžeme kochat jedním z nejlepších celkových výhledů na celou Polickou pánev a její hlavní geomorfologické struktury. Krásně odtud vidíme mísovitou prohlubeň Polické pánve, na jejímž dnu uprostřed leží město Police nad Metují, o kousek vedle z ní trčí relikt (zbytek) nadložních pískovců ve formě stolového vrchu Ostaš. Větší zbytek těchto svrchně křídových, zatím nezvětralých a neodplavených, křemenných pískovců vidíme o něco dále k severozápadu ve formě skalních měst Adršpašsko-teplických skal. A celá tato mísovitá pánev, která do sebe svádí a v hlubinách schraňuje srážkovou vodu z celé oblasti, jako jeden z největších přírodních rezervoárů nejkvalitnější pitné vody v Čechách, je elipsovitě obroubena dvěma řadami asymetrických hřbetů – kuest se zalesněnými prudšími, tedy vnějšími svahy. Jejich vnitřní strany, mírně se svažující do středu pánve jsou většinou obhospodařovány jako pole či pastviny. U Solovického Dvora přejdeme silnici z České Metuje do Jívky a zeleně značená cesta nás opět vyvede na horní hranu vnitřní kuesty. Po necelém kilometru nás tato cesta svede mírně pod hranu kuesty a vnoří nás do hluboké skalní rozsedliny, nazývané Vysoký kámen nebo lidově Trpasličí rokle. Rozsedlina vznikla hlubokým gravitačním rozrušením příkrého svahu a následným odsednutím a odkloněním odloučené části skalního masívu tvořeného opukami (slínovci) a vápenatými prachovci až pískovci. Tyto typy hornin, tvořících vnitřní kuestu Polické pánve, si můžeme při průchodu rozsedlinou velmi detailně prohlédnout. Po výstupu z rokle se nám ještě naskytne možnost pěkného výhledu z romantické skalní vyhlídky na obec Stárkov a údolí potoka Dřevíč, vyhloubené v úžlabině mezi vnitřní a vnější kuestou jihozápadního okraje Polické pánve. Z vyhlídky budeme pokračovat dále po zelené značce, po níž následně z rovinatého návrší kuesty sestoupíme v Maršově nad Metují do hluboce zaříznutého údolí řeky Metuje. Po jejím břehu nás zelená turistická značka provede celým kaňonovitým Maršovským údolím s četnými skalními výchozy. Mezi nejzajímavější ukázky intenzivně erodovaných skalních srubů v nárazovém břehu meandrů Metuje zde patří lokalita „Stěnky pod Maršovem“ u dřevěné lávky přes řeku, kde uvidíme typické formy zvětrávání písčitých jílovců a vápnitých pískovců. Na další zajímavě modelované skalní formy narazíme hned v nárazovém břehu následujícího meandru Metuje asi o 250 m dále po proudu. Na této romantické lokalitě „Poradní skála“, v památném místě setkávání skautů a trempů pod táhlým ostrohem zříceniny hradu Vlčinec, uvidíme intenzivní pseudokrasovou modelaci skalních pilířů a věží, vzniklou selektivním zvětráváním pestrých vrstev jemnozrnných křídových sedimentů - písčitých jílovců, slínovců, a vápnitých i spongilitických (s obsahem jehlic křemitých mořských hub) prachovců až pískovců. V rozsedlinách skalních pilířů najdeme i malé pseudokrasové jeskyně nebo menší skalní okna v horních partiích skalních věží. Odsud nám už zbývá jen necelý kilometr do cíle naší geologické výpravy – obce Velké Petrovice, kam dojdeme pohodlnou pěšinou a dále cestou po zelené turistické značce. V závěru naší cesty, těsně před silnicí z Police nad Metují do Hronova, po levé straně v částečně uměle odkrytém skalním výchozu můžeme všimnout hojných bochníkovitých a kulovitých vápenatých konkrecí i souvislejších vrstev pevných spongilitických vápenců ve vrstvách spodně křídových prachovců a slínovců, tvořících spodní partie Polické křídové pánve. Tímto výletem jsme si ucelili obrázek o jedné z nejvýznamnějších geologických a hydrogeologických struktur nejen Národního geoparku Broumovsko, ale i celé České republiky, a můžeme se těšit na další poznávací výpravy za geologickou historií Broumovské vrchoviny.
Vyhledat místo
Interaktivní mapa