Věříme, že kandidatura Broumova na titul Evropské hlavní město kultury je příležitostí pro každého z nás. Vzápětí může vyvstat otázka, zda-li je to vůbec možné, když jsme přece každý tak jiný? Právě tato odlišnost a respekt k ní jsou odpovědí – odlišnost, která nás utváří takové, jací jsme a je zároveň základní esencí našeho společenství. Budeme podporovat veřejný prostor, kde se jednotlivec bude moci realizovat podle svých potenciálů a potřeb, protože právě toto vnímáme jako předpoklad ke zdravému osobnímu rozvoji, z nějž bude mít prospěch celá naše komunita. A celá Evropa.
Přejeme si, abychom co nejvíce souzněli s naší “broumovskou DNA”, ale zároveň, abychom se naučili i poodstoupit a umět nahlédnout naší situaci zvnějšku a otevřít se světu. Tento neobvyklý pohled nám může přinést mnoho poznání. Třeba, že se (znovu)zamilujeme do našeho města nebo si uvědomíme oblasti našeho života, o které je nutné více pečovat anebo dokonce přijdeme na to, že odstup je v daný okamžik velmi prospěšný a je třeba vzdálit se ještě víc – ideálně s vizí návratu. Tento proces, stejně jako celý projekt Broumov 2028, je výzvou k odvážnému kroku za hranice naší každodennosti. A už jenom přitakání tomuto kroku zásadně proměňuje a obohacuje náš život, pomáhá nám nacházet shodu a porozumění, ať už se jedná o mezilidské vztahy, kulturu nebo prostředí, ve kterém žijeme.
Broumov 2028 v tomto ohledu navazuje na tradici vizionářských kroků komplexně proměňujících fungování celého společenství. Připomeňme například již osídlení Broumovského výběžku iniciované řádem benediktinů nebo rozkvět textilního průmyslu v polovině 19. století. Všechny tyto vize a investice by ovšem nebyly úspěšné, kdyby zůstaly pouze kroky ambiciózních jedinců. Jejich síla spočívala v tom, že dokázali aktivizovat jednotlivce a jejich rodiny, naplnit je vírou v to, že budoucnost se děje právě teď a každý je jí účasten. Věříme, že v současnosti je kultura touto hybnou silou, která dokáže zlepšovat kvalitu našeho života a společného soužití.
Pracujeme na tom, aby se nadcházející část tohoto roku nesla v duchu setkávání a diskuzí o základních myšlenkách projektu, definování jeho stěžejních tematických oblastí a projektů s největším potenciálem pro naše město. Tuto fázi vnímáme jako nutný předstupeň a dobrý odrazový můstek ke konkrétním realizacím, které budou postupně vznikat a rezonovat ve veřejném prostoru.
Jan Školník absolvoval Manažerskou školu v Institutu prof. Malika v St. Gallenu ve Švýcarsku a na The Nothingam Trent University - B.I.B.S. Brno získal titul MBA – senior executive. Pracoval v několika manažerských pozicích v maloobchodě a logistice. V roce 1994 začal samostatně podnikat nejdříve v dopravě. Následně v roce 1997 společně s otcem koupili v Broumově firmu HOBRA – Školník s. r. o., továrnu na výrobu filtračních médií, zařízení a žárovzdorných izolací. Jako spolumajitel firmu z pozice jednatele a ředitele vede. Uznává principy společenské odpovědnosti, firma získala v roce 2006 od Nadace VIA cenu Via bona za firemní filantropii.
V roce 2004 založil se svojí ženou neziskovou organizaci „Agentura pro rozvoj Broumovska“, kde se trvale angažuje. Agentura se významně podílí na kulturním a společenském dění, revitalizaci památek a rozvoji regionu. V roce 2014 získal s agenturou titul EY Společensky prospěšný podnikatel roku.
V rámci Nadačního fondu – Broumov město kultury zastává pozici výkonného ředitele.
Je ženatý, má dceru a dva syny.
Jaká je Vaše role v procesu kandidatury Broumova na titul Evropské hlavní město kultury a co Vás v tomto ohledu aktuálně zaměstnává?
Věřím, že svůj osud máme společně ve svých rukou a moje zkušenost naznačuje, že klíčem k úspěchu je schopnost spolupracovat a nebát se srovnávat s těmi nejlepšími i mnohem většími městy. Přál bych si, aby moje role přispěla k tomu, že se dokážeme propojit a semknout se k prosazení sebevědomé vize, která se právě nebojí Broumov srovnávat s mnohem věhlasnějšími městy. Broumov má silné srdce, mnohokrát v historii jím doslova procházeli dějiny a přispíval tak doslova k evropskému vývoji. Nyní se občas cítí opomenutý a je zatížený předsudky, které se periferií obecně týkají, potýká se se svou identitou. Jsem přesvědčený, že Broumov je předurčen k tomu, aby se stal rezidenčním městem tvořivých lidí, kteří zde žijí či se do města vrátí či přesídlí. Věřím, že můžeme dávat pozitivní impulzy Evropě a ukazovat, že taková odvaha může být řešením i jiných Broumovu podobných míst. Věřím, že konzistentním přístupem dokážu ostatní přesvědčit, že spolupráce je výhodná pro všechny.
Co si představujete pod pojmem kultura a jakou roli hraje ve Vašem životě? A jaká je podle Vás funkce kultury v naší současnosti?
Pomohu si textem Tomáše Boňka, které mi poslal jeden můj přítel. “Všude tam, kde člověk ve svých myšlenkách, slovech i činech překračuje, zušlechťuje a přetváří věci a stavy přirozeně dané, začíná kultura. Je běžné, že pokud hovoříme o kultuře, máme většinou v užším smyslu na mysli různé druhy umění. Kulturu lze ale v naznačeném smyslu chápat jako něco mnohem obecnějšího. Kultura je bytostný projev našeho lidství, které není výsledkem nějaké biologické danosti, dědičnosti nebo vrozených pudů, nýbrž které se vždy znovu teprve rodí v průsečíku kulturní tradice a prostředí s vlastním, jedinečným osobním vývojem. Naše kulturnost se projevuje už i v tom, jak se chováme k lidem a ke svému okolí.” V tomto kontextu je pro mě kultura pochopitelně nesmírně důležitá, protože pojímá lidský život jako umělecké dílo a já bych byl rád, aby bylo dobré. Dobrý život je pak pro mě takový, který přispívá k dobru celku, komunity a společnosti. V tom je klíč k mé motivaci a vlastně i vysvětlení mého chápání funkce kultury nejen v současnosti.
Jaký je Broumov dnes? A jak si ho představujete v roce 2028? A v roce 2055 – tedy 800 let od založení samotného města.
Odpověď jsem naznačil už v první otázce. Dnes je Broumov v mých očích těžce zkoušeným městem, které prošlo v druhé polovině 20. století traumatem. Ten nezpůsobili lidé, kteří zde dnes žijí, ale ovlivňuje nás a ovlivňuje i pohled ostatních na nás. Z obecných statistik a technických předpovědí by se mohlo zdát, že situace je bezvýchodná. Jenže my za sebou máme revitalizaci kláštera, jehož oživení si mnozí nedokázali představit, a přesto se to z pomyslně bezvýchodné situace povedlo. Jsem přesvědčený, že Broumov bude už v roce 2028 a ještě více v r. 2055 považován za plnohodnotné místo pro život i pro ty, kteří myslí globálně, ale chtějí žít naplno i lokálně v inspirativním klidném místě s otevřenou, pokroku neuzavřenou, sousedskou komunitou. Město se promění i fyzicky. Podtrhneme jeho historickou hodnotu, a přitom bude pohodlné a otevřené modernímu životu. Broumov dokáže plnit i své regionální funkce a povede region k péči o krajinu i udržitelnou energetiku, a to vše skrze investice do tvořivých lidí, kteří něco takového přijmou za své.
Anna Smékalová
Nadační fond – Broumov město kultury
Koordinátor pro místní participaci
kontakt: anna.smekalova@broumov2028.cz, +420 739 047 06
Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.
.svg)
