Politicko-hospodářská situace mužských řeholních rodin v letech 1945-1949

Už v období mezi světovými válkami zasáhl československý stát do majetkových poměrů mužských řeholních domů prostřednictvím tzv. první pozemkové reformy. Další snahy o vyvlastnění a konfiskaci majetků řeholních domů následovaly po roce 1945. Již v době tzv. třetí republiky (1945‒1948) měly tyto pokusy zbavit kláštery majetku politický podtext. Ten nabral po únorovém puči z roku 1948 jednoznačný směr, jehož cílem byla celková likvidace klášterů a řeholního života vůbec.

V rámci první přednášky cyklu budou proto vysvětleny obecné okolnosti a konkrétní postupy státní moci, vedoucí k hospodářské likvidaci mužských klášterů, které předcházely jejich likvidaci faktické (tzv. Akci K a zákazu mužského řeholního života).

V souvislosti základních právních norem a jejich provádění budou detailně vysvětleny dopady první (předválečné) pozemkové reformy a jejích dalších poválečných etap, tzv. revize první pozemkové reformy a nové pozemkové reformy na klášterní majetky. To vše bude ukázáno na konkrétním příkladu benediktinského opatství sv. Petra a Pavla v Rajhradě (u Brna), a to na základě podrobného studia archivních pramenů.

Pohovořeno bude i o důvodech a dopadech přijetí tzv. nových církevních zákonů z roku 1949, jejichž cílem bylo definitivní legislativní ukotvení podřízenosti církví vůči státu a jimiž byla definitivně podvázána činnost řeholí po hospodářské i pastorační stránce.