Za skalními labyrinty stolové hory Ostaš

Výchozím bodem je polické náměstí, v jehož středu stojí empírová kašna z r. 1818 a sloup se sochou P. Marie Bolestné (z r. 1707, pochází z dílny sochaře Jana Brokofa).

Náměstí dominuje barokní budova radnice z r. 1718 s osmibokou věží ve stylu tudorské gotiky (z r. 1876). Z náměstí se vydáme po zelené značce, Kostelní ulicí dojdeme na stejnojmenné náměstí. Budeme míjet Selendrův sloup, klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie (raně gotická trojlodní bazilika, uprostřed průčelí je bohatě zdobený raně gotický lomený portál s hlubokým ostěním) a budovy bývalého kláštera (dnes účelově využíván).

Z Kostelního náměstí jdeme po zelené značce podél hlavní silnice vedoucí na Broumov, kterou cca po 200 m přejdeme. Značení nás vyvede z města na tzv. Nebíčko. Od lyžařského vleku pokračujeme po louce, přejdeme silnici a potok a krátkým stoupáním se dostaneme k sousoší Krista na hoře Olivetské (z poč. 19. stol.).

Pokračujeme podél lesa, přejdeme širokou polní cestu a stezka nás přivede na silnici vedoucí do chatové osady Ostaš k rozcestníku (možnost občerstvení). Zde začínají dva samostatné značené okruhy vedoucí skalními labyrinty: Horní labyrint (modré značení) a Kočičí skály neboli Dolní labyrint (zelené značení).

Stolová hora Ostaš, která je výraznou dominantou kraje okolo Police n. M., je opředena řadou pověstí. Podle nich dostaly jména i některé skalní útvary. Naše trasa projde nejprve Horní labyrint. Vydáme se po modré značce vzhůru k Výří bráně a dále vpravo po malém okruhu, skalním bludištěm, k vyhlídce na skalní útvar Zbrojnoš, poté kolem útvarů Mohyla smrti, Čertovo auta a Zrádce na Krtičkovu vyhlídku.

Z této vyhlídky je vidět skalní věž Cikánka, na kterou byl uskutečněn vůbec první horolezecký výstup na Ostaši, a to 18. 7. 1939. Vrcholovou partií stolové hory pokračujeme na Frýdlantskou vyhlídku (pohled na Dolní labyrint, sousední vrchol Hejda a Javoří hory).

Modrá značka odtud mírně klesá lesem až k Výří bráně, kde se okruh uzavírá a odkud se vrátíme stejnou cestou, po které jsme přišli, k rozcestníku u chatové osady. Následuje návštěva Dolního labyrintu – tentokrát vyjdeme od rozcestníku po zelené značce, která cca po 400 metrech uhýbá ze široké cesty doprava, až k hraně okrajových skal, na vyhlídku.

Zde se také nabízí možnost odbočky do sluje Českých bratří (300 m, nutno vrátit se stejnou cestou zpět). Podle místní pověsti zde evangelíci konali tajné bohoslužby. Zelené značení nás vede dál po okrajových skalách. Později procházíme úzkými skalními průchody až k tzv. Kočičímu hradu.

Jedná se o skupinu skal v závěru Dolního labyrintu. Tento mohutný skalní masiv je rozdělen několika úzkými průchodovými komíny. Odtud se stejnou cestou musíme vrátit zpět k rozcestníku u chatové osady. V její těsné blízkosti se nachází kaplička, u které je umístěna pamětní deska Miroslava Šmída. Tento polický rodák byl významným lezcem a založil Mezinárodní horolezecký filmový festival, který se koná každoročně v srpnu v nedalekých Teplicích n. M.

Od rozcestníku u chatiček jdeme po modré značce na parkoviště, kde zahneme doprava k lesu. Po úzké asfaltce sestupujeme do Žďáru n. Metují (sledujeme zelené značení cyklotrasy). Přes obec projdeme okolo kravína a od kamenného křížku pokračujeme rovně, stále po značení cyklotrasy, na hlavní silnici.

Na rozcestníku se napojíme na žluté značení, které nás dovede po silnici do Police nad Metují. Nad městem se značka ze silnice odpojuje a vede nás vpravo dolů Strážnicí a uličkami Záměstí na polické náměstí.