Ze Slavného přes Hájkovu rokli do Suchého Dolu

Suchý Důl a Slavný

První z nich se uvádí jako obec na úpatí Broumovských stěn, druhá svým osídlením dosahuje k jejich hřebenu. Před lety obě splynuly pod název té první. Patří k nim nejen poloha, jež příchozím bere dech, ale i množství drobných památek a přírodních zajímavostí, bohatá historie, stejně jako pestrý současný život. A také zázrak, alespoň údajný, jehož ohlas zdaleka přesáhl hranice místa.

Pro někoho může být překvapením, že území obce zasahuje až téměř ke kapli na Hvězdě. K Suchému Dolu tak patří i známá Kovářova rokle a skalní terén na vrcholu Broumovských stěn, včetně oblíbených vyhlídek jako je Supí koš, Ovčín či vyhlídka na Čertovu tchyni, na níž vylezete po dřevěném žebříku, a poté se pod vámi rozevře po čertech hluboká propast. Cestou k téhle vyhlídce jsou k nepřehlédnutí skalní hřiby, geomorfologická pozoruhodnost zdejší oblasti.

Suchý Důl vzal svůj počátek v časech benediktýnské kolonizace Policka. Slavný vznikl dvě století poté. V 19. století byl připojený k sousednímu Bělému, později osamostatněn, od roku 1960 je součástí Suchého Dolu. Zdá se, že tím nijak nestrádá. Dvůr v Suchém Dole však silně strádal za husitských válek. Vznik Slavného byl naopak důsledkem poválečného zklidnění.

Jak už uvedeno, k obci náleží. Kovářova rokle s romantickou Mariánskou jeskyní i Kovárnou a také množství horolezeckých terénů v roklích, na vrcholu Stěn i na Božanovském Špičáku. Nejvěhlasnějším z nich je zřejmě Lucifer. Reportáž o výstupu na něj publikoval v časopise Stadión věhlasný autor horolezecké literatury Arnošt Černík, jeden z příslušníků naší lezecké špičky, jež zahynula pod peruánským Huascaránem. Prvovýstup na rozeklanou věž uskutečnili němečtí horolezci 29. května 1939. Ve vrcholové knížce skálu nazvali Befreiungsturm, Věž osvobození, a připsali, že byla vylezena při příležitosti osvobození sudetských krajů.

Kromě skal patří k Suchému Dolu i několik romantických roklí. V jedné z nich, Hájkově, ze skal padá drobný vodopád zvaný Suchodolská Niagára. Rokle jsou však i zrádné: v roce 2007 se na vycházce v jedné z nich ztratila turistka, již dosud nikdo nenašel, ač se o to snažili policisté, hasiči i psychotronici. Obec s okolím protíná množství značených turistických cest (zaručeně bezpečných) z nichž se naskýtají skvělé výhledy na Broumovsko i Policko.

Suchým Dolem vedla cesta do poutních Vambeřic; chodili jí nejen místní, ale i lidé z širokého kraje. Proto, ale nejen proto, je Suchý Důl místem neobyčejného množství drobných sakrálních památek.

Patří k nim i poutní areál v Ticháčkově lese, lese, kde se v roce 1892 i poté měla místní dívce několikrát zjevit P. Marie. Přestože církev neuznala zjevení ani údajná zázračná vyléčení zdejší vodou a hlínou, hrnuly se v následujících letech do Suchého Dolu tisícové davy poutníků, jimž marně čelila hrstka četníků.

Nedaleko kapličky stojí nepřehlédnutelný pískovcový solitér zvaný Čertova skála. Vždy na Silvestra se u ní přátelsky scházejí lidé z širokého okolí. Suchý Důl a Slavný mají vůbec pestrý společenský život. Patří k němu i spolek Slaveňáci s proslulou stejnojmennou trampskou kapelou. Žádný div, že v roce 2023 byl Suchý Důl vyhlášen Obcí roku Královéhradeckého kraje. Těsně před vyhlášením se po průtrži mračen obcí prohnalo bahno z polí. Místní ho společnými silami ještě před slavnostním aktem odstranit.

Na procházku Suchým Dolem stojí zato vyrazit. Třeba jen vyjet autobusem z Police na Slavný a potom s otevřenýma očima sejít zpátky.