Naučná stezka ve Vižňově a křížová cesta v Ruprechticích

Vižňov, vesničku táhnoucí se od Meziměstí na sever ke státní hranici, procházejí turisté většinou jen tehdy, když míří na hřeben Javořích hor nebo se vracejí z jejich nejvyššího vrcholu Ruprechtického Špičáku. Projdou vesnicí, potěší se pohledem na některou ze starých udržovaných chaloupek, zajdou do geoparku u kostela. Od loňského léta mají o důvod více do této vesničky zamířit. Zásluhou dvou místních obyvatel, pánů Jana Součka a Pavla Šolce, byla ve Vižňově vybudována naučná stezka Po stopách rodiny Walzelů.

Walzelovi byla německá podnikatelská rodina žijící do konce 2. světové války ve Vižňově. Stejně jako další vesničané si po zrušení nevolnictví v 2. polovině 18. století začali přilepšovat domácí tkalcovskou výrobou. Brzy se jméno Walzel objevilo jako jméno faktora, který zprostředkovával plátenický obchod ve Vižňově i v dalších vesnicích Broumovska. Díky své pracovitosti, podnikavosti a značné dávce předvídavosti začali příslušníci této rodiny v 19. století v textilním oboru podnikat a stavět továrny na výrobu lněných i bavlněných přízí a látek v Meziměstí, na Teplicku i v Poříčí u Trutnova. Další část Walzelovy rodiny podnikala v pohostinství. Provozovali ve Vižňově vyhlášenou hospodu a vinárnu a přispívali k rozvoji německého spolkového života v obci. Po odsunu Němců osudy rodiny Walzelů postupně upadaly v zapomnění, ale zásluhou mravenčí badatelské práce p. Součka rodinná historie nyní opět ožívá.

Naučná stezka začíná (nebo končí?) na hřbitově ve středu vesničky Vižňov. Sem můžete dojít od vlakového nádraží v Meziměstí po modré turistické značce po silnici (2,2 km). Nádražní budova, ve které se nachází železniční muzeum, je technickou památkou. Můžete ale zvolit i o něco delší trasu: od nádraží neznačenou „Černou cestou“ podél unikátní železniční tratě do Starostína. Před sto lety po těchto kolejích jezdily do pruského Valdenburku (Valbřich) dlouhé nákladní i osobní vlaky tažené elektrickými lokomotivami. Byla to druhá elektrifikovaná trať na našem území, po 2. světové válce byly však sloupy elektrického vedení bohužel zlikvidovány. Letos zůstane trať mimo provoz, protože v Polsku za hranicemi probíhá její oprava, ale za dva roky by tudy měly opět projíždět mezinárodní vlaky z Wroclawi. Ze Starostína, poslední vesničky před hranicemi, odbočíte do Vižňova po cyklostezce vinoucí se zvlněnou krajinou mezi poli. Před vámi se otevře pohled na Javoří hory, za vámi vyvstane panorama Broumovských stěn, na východě dohlédnete za dobré viditelnosti ke Králickému Sněžníku, na opačné straně rozpoznáte modrý vrchol Sněžky. Už z dálky spatříte věž vižňovského kostela sv. Anny, dílo stavitele Dientzenhofera. Na kopečku se otočte, zapátrejte v krajině a uvidíte věžičku kostela ve Vernéřovicích, dalšího díla tohoto barokního stavitele. Dobří pozorovatelé vypátrají i věž polského kostela v Mieroszowě.

Na hřbitově u vižňovského kostela najdete hrobku rodiny Walzelovy se zastavením naučné stezky. Vyjdete z opravené hřbitovní brány a hned vedle hřbitovní zdi vejdete do venkovní geologické expozice Vnitrosudetská pánev, kde si prohlédnete ukázky typických hornin Broumovska a okolí. Textové tabule vám přiblíží geologickou stavbu Broumovské kotliny, dozvíte se zajímavosti z paleontologie i mineralogie. Není bez zajímavosti, že geopark vybudoval před pár lety taktéž p. Jan Souček, autor naučné stezky o rodině Walzlů. Z toho je vidět, že znalosti bývalého pana učitele jsou značně obsáhlé.

Z geoparku projdete k bývalé Šolcovně, u níž najdete hned dvě zastavení naučné stezky (Šolcovna a bývalý mlýn). Po silnici se nejprve vraťte pár metrů k mostu, abyste neminuli dvě další zastavení. Jedno z nich je u „Panského domu“, sídla rodiny Walzelů. Kdysi reprezentativní budova byla po válce vykrádána a devastována, až se téměř proměnila v ruiny. Její dnešní majitel se ji snaží zachránit a postupně opravovat. Naučná stezka dále pokračuje 2 km po silnici na horní konec Vižňova – pod les k hájovně, kdysi známé výletní restauraci. Cestou budete mít co prohlížet – roubené chaloupky i zděné lidové stavby, vaší pozornosti určitě neujde dům s hodinami ve štítu, někdejší hodinářství. Bývalý hostinec U Zlaté kotvy, provozovaný jedním z Walzelů, je poslední částečně hrázděný obytný dům na Broumovsku. Možná budete mít štěstí, v nedávno obnoveném hostinci bude otevřeno a vy si zde dáte něco na osvěžení. To o kousek dál, v bývalé vyhlášené Walzelově vinárně, vás dnes už nikdo neobslouží. Typických statků broumovského typu se ve Vižňově příliš nedochovalo, pěknou ukázku najdete až na horním konci Vižňova.

Zvídavý turista si cestou z textů a dobových fotografií na 15 zastaveních naučné stezky udělá představu o nelehkém životě někdejších domácích tkalců a přadláků, o tom, v jakých stísněných podmínkách bydleli a jak lidem ztěžovaly život vojenské konflikty, neúroda, časté požáry a povodně. A naopak, jak byli lidé nuceni držet při sobě a vzájemně si vypomáhat. Jak se dokázali veselit a společně prožívat radostné chvíle v klidnějších časech. A nebojte, nechybí ani text k pobavení, třeba o „jezdeckém jelenovi“.

Kdo dojde až na samý konec naučné stezky, nebude litovat: hájovna stojí v nadmořské výšce 580 m a z kvetoucích, vonících luk pod lesem je nádherný výhled do části Broumovské kotliny, k Hejšovině i ke Krkonoším. Zpět do Meziměstí se můžete vrátit třeba po modré turistické značce přes bývalou vesničku Pomeznice. Před sto lety tu stálo 16 domů, dnes jich tu najdete jen pár. Nebo se můžete po modré značce vydat na opačnou stranu a vystoupat na nejvyšší vrchol české části Javořích hor – Ruprechtický Špičák. Z rozhledny na vrcholu přehlédnete celý Vižňov jako na dlani, a až se pokocháte výhledy na hornatý kraj, můžete se vydat k vlaku do Ruprechtic. Milovníci historie mohou z horního Vižňova pokračovat po žluté turistické značce přes státní hranici do polského Sokołowska, někdejších vyhledávaných lázní zaměřených na léčbu plicních chorob. Do těchto tehdy pruských lázní chodili pracovat i obyvatelé z Vižňova. Po zdolání prudkého stoupání na hranici a opětovném sestupu po polské černé turistické značce do Sokołowska pochopíte, jak moc si tehdy lidé práce vážili. Lesk někdejšího lázeňského městečka se už dávno vytratil, i tak ale stojí bývalé lázeňské budovy, historický pravoslavný kostelíček, opuštěná, ale k životu se probouzející novogotická budova sanatoria Grunwald i lázeňský park za prohlídku. Ze Sokołowska se můžete vrátit do Meziměstí autobusem MHD Wałbrzych (jízdní řád najdete na https://rozklad.walbrzych.eu), protože autobus v letních měsících zajíždí až do Meziměstí, mimo prázdniny na hranici u Starostína.

Trasa:
Meziměstí (nádraží) – modrá TZ kostel Vižňov (2,2 km) nebo přes Starostín (3,3 km).
Kostel Vižňov – Lesní domky, horní Vižňov (2 km).
Lesní domky – modrá TZ Meziměstí (4 km).
Lesní domky – modrá TZ Ruprechtický Špičák (4 km) – vlak Ruprechtice (9,5 km).
Horní Vižňov – žlutá TZ sedlo Pod Obírkou (1,5 km) – černá TZ Sokołowsko, autobus (5 km).

Křížová cesta v Ruprechticích

Druhé pozvání směřuje ke kostelu sv. Jakuba Většího v Ruprechticích. Osadní výbor Ruprechtic (součást Meziměstí) loni inicioval vybudování Křížové stezky Vlasty Hampla, bývalého správce zdejšího hřbitova. Křížová cesta je dlouhá jen 700 m, ale od kostela půjdete v protisměru. První zastavení totiž stojí vedle kamenného kříže na okraji Hynčic, poslední je u kostela, kde si můžete přečíst informace a zajímavosti týkající se okolností nálezu desek a vybudování stezky. Původní křížová cesta, která u kostela končila, je dnes zahalena tajemstvím. Nelze s určitostí říci, kudy tehdy vedla ani jak vypadala její zastavení. Současná křížová cesta osázená krásnými litinovými deskami z konce 19. století v dřevěných stojanech rozhodně stojí za zhlédnutí. Úvozová stezka, kterou zastavení lemují, leží bohužel stranou značených turistických cest, ale poutníkům Svatojakubské cesty, procházející kolem kostela, se vyplatí udělat si malou odbočku. Stejně tak cykloturisté, kteří projíždějí po značených cyklotrasách 4020 a 4002 od Broumova nebo z Janoviček do Mieroszowa nebo pod Ruprechtický Špičák, mohou od mostu na konci Hynčic odbočit po křížové cestě ke kostelu v Ruprechticích a potom se na cyklotrasu opět napojit.

Jaroslava Chaloupková